Krásný pátek všem :). Není možné, jak ten čas letí...je to jako včera, když jsme celí nervózní s Davčem nasedali v Praze do letadla a odlétali do USA a dnes už se zase pomaličku začínáme balit zpátky domů.
Každopádně, odjet na celé prázdniny do USA, bylo to nejlepší rozhodnutí, jaké jsme mohli udělat a jak neuvěřitelně to uteklo, tak neuvěřitelně jsme si to tady užili a zatím pořád užíváme :). Podívat se do Ameriky jsem toužila asi odjakživa...no a teď jsem tady, upravuju fotky z New Yorku a píšu tento článek...konečně :D. Mimochodem, článků z Ameriky můžete čekat víc a já doufám, že snad i brzo...máte se na co těšit...no a dnes teda NEW YORK :).
NY byl naše první zastávka v USA. První den, ale vůbec nebyl tak amazing, jak si třeba někdo může myslet...byl opravdu náročný. Devět hodin v letadle, potom asi ještě 2-3 hodiny strávené na letišti, než ta spousta lidí projde přes kontrolu a pohovor s imigračním pracovníkem a pak největší adventure, jak se dostat z letiště na hotel :D. Řeknu to narovinu...kdybych na tom letišti byla sama, tak se asi zblázním...všude plno lidí, zmatek, už jste ze všeho unavení..no prostě něco pro mě. Když už nás konečně pustili z letiště pryč a my sice věděli, na které metro z letiště nastoupit, protože ze strachu, že se někde ztratíme jsme si ještě doma všechno pozjišťovali...no jo, ale kde sehnat nějaké jízdenky? Nakonec jsme s výsměchem jednoho mladšího kluka zjistili, že jízdenky se kupují až potom, když vyjedete z letiště...no moc jsme to nechápali, ale hlavní bylo, že jsme se konečně odtud dostali pryč a dojeli na hotel. Mimochodem, cestovat metrem v New Yorku opravdu není nic moc příjemného. Za prvé, je tam děsný, ale opravdu děsný vedro, za druhé, vyznat se v tom jejich systému s jízdenkami, může být ze začátku hodně o nervy a za třetí, jezdí tam převážně divní lidi, ale jakože fakt divní. Celou cestu jsem se radši koukala do mobilu a hledala v něm něco hrozně důležitého, abych náhodou svým pohledem někoho neprovokovala...vzpomněla jsem si totiž na slova mé mamky ještě před odjezdem...,,hlavně nekoukej po podivínech nemají to rádi."...možná to řekla trochu jinak, ale to tady nebudu rozebírat :D. No první den jsme ve zdraví přežili a potom, jsme si už konečně začali New York užívat. Hned další den jsme se přestěhovali do jiného hotelu, kde jsme se potkali s Davčovým strejdem a jeho rodinou, u kterých právě bydlíme. Mít v USA známé nebo příbuzné, je opravdu velká výhoda...už v NY několikrát byli a věděli přesně, co a jak a kam stojí zato si zajít. Byli jsme, řekla bych téměř na všech zajímavých místech a strašně moc jsem si to užila. Ze začátku nás pořád bolelo za krkem, protože jsme měli neustále hlavy v oblacích a byli jsme unesení z těch všech ohromných a nádherných budov. Co mě ale asi nejvíc dostalo, bylo to, když jsme jeli na lodi a najednou se přede mnou objevilo to panorama New Yorku, které jsem doposud znala jen z fotek...v tu chvíli mi došlo, že jsem opravdu tady. Popravdě, mi ale těch pár dní v NY stačilo, všude pořád spousta lidí, hluk a na ulicích docela špína...rozhodně bych tam bydlet nemohla (zlatý Brno a zvuk šalin :D). Nicméně, být v New Yorku, projít se po Brooklynském mostě, stát na Times Square, vidět na vlastní oči Empire State Building, lehnout si na deku (v našem případě na mikinu) v Central Parku, jít se podívat k One World Trade Centru, které stojí u místa, kde stály Dvojčata a stát u Sochy Svobody byl můj sen and finally I can say yes...I was here and it was amazing ♥ xox M.
Žádné komentáře
Okomentovat