Druhý den jsme se po snídani vydali na první túru. Rozhodli jsme se pro Predné Solisko. Nebudu lhát. Když jsem ten vrchol viděla zespodu od jezera, trochu jsem se bála. První úsek k chatě byl docela v pohodě. Ta horší, ale nakonec vlastně i zábavnější část nás čekala na konec. To už jsme místy pomalu šplhali po kamenech. Ale byl to zážitek. Hlavně ty nádherné výhledy. Na vrcholku jsme si dali oběd v podobě rohlíku s paštikou nebo nutellou a potom jsme se pomalu vydali zpět na hotel. Cesta zpět byla náročná. Nevím, jak to máte vy, ale pro mě je snad ještě horší ta cesta dolů než nahoru. Totálně mě už bolely lýtka, a tak jsem se už nemohla dočkat toho, jak se naložím do vířivky. Po zregenerování ve wellness jsme si zašli na večeři a pak jsme si šli dát ještě asi na hodinku sauny. Mějte se krásně a zítra můžete čekat ještě poslední část fotek. xo M.
středa 22. července 2020
HIKING IN THE HIGH TATRAS
Druhý den jsme se po snídani vydali na první túru. Rozhodli jsme se pro Predné Solisko. Nebudu lhát. Když jsem ten vrchol viděla zespodu od jezera, trochu jsem se bála. První úsek k chatě byl docela v pohodě. Ta horší, ale nakonec vlastně i zábavnější část nás čekala na konec. To už jsme místy pomalu šplhali po kamenech. Ale byl to zážitek. Hlavně ty nádherné výhledy. Na vrcholku jsme si dali oběd v podobě rohlíku s paštikou nebo nutellou a potom jsme se pomalu vydali zpět na hotel. Cesta zpět byla náročná. Nevím, jak to máte vy, ale pro mě je snad ještě horší ta cesta dolů než nahoru. Totálně mě už bolely lýtka, a tak jsem se už nemohla dočkat toho, jak se naložím do vířivky. Po zregenerování ve wellness jsme si zašli na večeři a pak jsme si šli dát ještě asi na hodinku sauny. Mějte se krásně a zítra můžete čekat ještě poslední část fotek. xo M.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
©
Michaela Holinková | All rights reserved.
Žádné komentáře
Okomentovat